Název

Baťovou dálnicí přes Chřiby

Popis

Ve 20. letech minulého století vznikla naléhavá potřeba vybudovat moderní komunikaci dálničního typu, která by se stala hlavní osou silničního systému nového státu. Důvody? Dynamický rozvoj první republiky, výrazný vzrůst automobilismu, strategické zájmy na vytvoření nové komunikační sítě, zvýšený objem přepravy zboží i vize budoucích priorit dopravy.

Okamžitému nastartování takového plánu ovšem bránil nedostatek dostupných finančních prostředků.

Po roce 1935 se akce "dálnice" opětovně dostala do popředí. Veškeré záměry se shodují na trase "východ - západ". Termín dokončení výstavby je odhadován na neuvěřitelné čtyři roky, hlavní pracovní sílu mají zajistit tehdejší nezaměstnaní. Vláda plán však smetla ze stolu.

O dva roky později vstupuje na scénu zlínský podnikatelský dravec Jan Antonín Baťa. Předkládá ambiciózní projekt rozvoje státu, jehož součástí je i řešení silniční dopravy s následným propojením do celoevropské sítě. Navrhuje magistrálu, která by začínala na československo-německé hranici u Chebu, poté by jižně od Prahy pokračovala k Brnu, odtud přes Zlín a následně údolím Váhu do oblasti východního Slovenska a za Chustem by končila u hranice s Rumunskem. Pro získání veřejnosti vydává Baťa publikaci, intenzivně lobuje na nejvyšších místech. A pro své plány dostává zelenou.

Slibné začátky, hořké konce
Původní představu ale narušily mnichovské události. Západní část ztratila význam, tudíž příprava započala na pozměněné trase: Terezín - Praha - Jihlava - Brno - Zlín - Žilina - Košice - Užhorod - rumunská hranice. Současně se rozeběhly první projekční práce na úsecích Praha - Humpolec a v moravském pohoří Chřiby.

Německá okupace paradoxně nepřinesla zánik realizace. Naopak, v terénu byla zahájena skutečná výstavba dálnice. Proto často bývá označována pojmem "protektorátní dálnice".

Východně od Prahy se začínají klenout mostní oblouky, na Moravě se řeší obtíže členitého terénu. I tady se zvedají betonové konstrukce. Dálnice dobře zapadá do německé koncepce komunikační sítě. U Brna by měla vytvořit důležitou křižovatku s druhou nově budovanou tepnou, dálnicí z (dnes polské) Vratislavi do Vídně, nyní nazývanou "Hitlerova dálnice".

Německé válečné neúspěchy se ale pochopitelně projevily utlumením stavebních prací. Těsně po osvobození se na staveniště opět vrací ruch, avšak únorové události celý projekt pozastavily.

Moravská část ve Chřibech je roku 1950 odepsána, úsek mezi Prahou a Humpolcem čeká v budoucnosti částečné využití při budování naší "déjedničky".

Nastavení